Obsah

Extraligový víkend

 

Po delší pauze na okrese jsme se rozhodli vyrazit do světa na lepší soutěž. Vybrali jsme si však hned tu nejtěžší, vyjeli jsme směr extraliga. A když píši extra, tak mám na mysli opravdu jen tu špičku z celé republiky. Ne že bych nás řadil mezi tyhle borce, ale jen jsme si chtěli vyzkoušet jeden kompletní víkend na této, u nás nejpopulárnější a nejtěžší soutěži.

Tato soutěž se jede většinou po oba dva dny víkendu. V sobotu se běží jedny závody, po skončení pak většinou následuje krátký přesun do areálu druhé soutěže. Zde se pak stanuje a probíhá večerní zábava.

My si vybrali závody v Pravčicích (KM) a Radíkově (PR). Tak tedy popořádku.

Na tento víkend jsme nebyli kompletní a tak jsme lanařili jen ty nejlepší možné náhradníky. Chyběl nám naběrač a jeden proudař. Na nabírku jsme přemluvili Jirku Šibala a na proud už pro nás známého Vojtu z Mistřína. V podvědomí jsme věděli, že nebudeme možná kompletní, ale i tak jsme si hodně věřili. V týdnu před samotným víkendem jsme dali po delší době solidní trénink. Obě posily se zdárně ukázaly. Voda za zadkem nás prohnala hned 4x. Sestřiky naznačovaly časy kolem 17s, což není vůbec špatné. Extraliga je však o malinký kousek dál. V běžném životě si člověk jedné vteřiny ani nevšimne, ale na těchto soutěžích je 1 vteřina příliš. Ti nejlepší docilují časy kolem 16s. Rekord mají kluci z Nevcehle časem 16,23. Náš nejlepší čas 17,43 zdaleka zaostává za touto špičkou. Nutno taky podotknout, že ve většině těchto špičkových sborů běhají republikový sprinteři, ke kterým se my určitě nemůžeme rovnat. Každopádně se vždy snažíme podat co nejlepší výkon a zase se o kousek přiblížit této extra třídě.

Pravčice 25.6.2011

Do Pravčic to máme asi 50 km a do Radíkova pak ještě jednou tolik, proto se domlouváme na rychlejší a pohodlnější dopravě. Doma tak necháváme naši avii a vše skládáme do „Šibáno“ Volkswagnu. Sraz máme v 8 hod., což je i pro některé příliš brzy a přijdou jako obvykle. Až je vše nachystáno k odjezdu (Vašík). Pomalu se nám nechce ani věřit, že všechen ten vercajk, tašky, stany a 9 lidí je schopno se naskládat do tak malého prostoru.

Extraligový víkend

Není příliš času, tak se nezdržujeme a razíme směr Kyjov. Zde na místním ČSAD doplníme pohonné hmoty, nastavíme navigaci a můžeme vyjet. Během cesty je v autě docela veselo. Rozvykládaný Vašík prdolí jednu blbost za druhou a tak již pomalu přemýšlíme o izolepě přes ústaJ. Z okna pozorujeme pro většinu přítomných nová místa naší vlasti. Asi po hodince jízdy dorážíme na místo. Kolem trati jsou již rozbaleny věci soutěžících. Rozhlížíme se, kde budeme moci zaparkovat i náš karavan. Zbývá na nás až místo u terčů, což se nám příliš nezamlouvá. Po nástupu, kde ani nezazněla hymna, si své věci převezeme podstatně blíž. To už se chystají první družstva na start. My jsme si zamluvili startovní číslo 26. Máme tedy dostatek času na promyšlení taktiky. Shlédneme asi 10 družstev, než se rozhoupeme vytahat i naše náčiní. Abychom se k němu dostali, musíme vyskládat všechny bágly. S blížícím se našim startem začínáme být lehce nervózní. Především pak z faktu, že jako jediní v této soutěži běžíme v teplácích. U všech ostatních družstev již běžci používají aerodynamičtější elasťáky. To však teď není podstatné. Rozhodčí již velí přípravu na základně a tak má každý z nás myšlenky někde jinde.

Extraligový víkend

V klidu poskládaná základna a už můžeme jít na start.

Extraligový víkend

Jiný styl startování jsme nastudovali již z předešlých družstev. Nyní už jen čekáme na výstřel a můžeme vyběhnout. Základna se povedla všem v pořádku, vybíháme ze základny.

Extraligový víkend

Dlouho však není slyšet zvuk mašiny a tak při dobíhání na značku již zvolňuji. Šibimu na spoji se nepodaří nabrat voda. Musí znovu do kádě a vše rázem hatí naše plány na slušný čas. Zbóřa pak jen prožene pavůky v hadicích, aby dohnal onu ztrátu při nabírání. Vojta na hrotu má pak co dělat, aby znovu zapojil hadici s proudnicí, kterou již odhodil v domnění, že se vody dnes nedočká. Výsledný čas 25,70 tak nikoho nemůže potěšit či vyděsit. Jsme z toho zklamaní, nejvíce pak určitě Šibi. Po sbalení věcí si jdeme sednout a už se jen kocháme ženskou kategorií, která startuje po půlhodinové přestávce. Největším překvapením je pak útok holek z Hrubé Vrby (HO), kdy svým časem 17,48 braly krásnou druhou pozici.

A jak to vše vlastně dopadlo? V mužské kategorii jsme obsadili s našim časem 30 pozici z celkového počtu 36 družstev mužů. Vyhráli kluci z Petrovic (16,97), 2. místo Lavičky (16,98) a 3. místo Úherce (16,99). U holek se nejvíce dařilo děvčatům z Nevcehle (17,21), 2. místo již zmiňované holky z Hrubé Vrbky (17,48) a 3. místo pak děvčata ze Sychotína (18,21). V ženské kategorii bylo k vidění 11 družstev. Po skončení soutěže pak proběhlo předání cen. Z celé soutěže mám však smíšené pocity. Trochu jsem očekával více od této soutěže a to především po pořadatelské stránce. Především v ocenění vítězů. Každopádně gratulace všem vítězům a čest poraženým, ve kterých jsme dnes byli i my.

Radíkov 26.6.2011

Po skončení soutěže v Pravčicích se přesouváme směr Radíkov – okres Přerov. Po cestě se ještě zastavíme na dokoupení zásob na další den. Po příjezdu do Radíkova se dlouho nerozhlížíme a běžíme zabrat poslední místečka u dráhy. Nezbývá na nás nic volnější něž u samotné čáry výstřiku a to jsou ještě stany nalepeny přímo na sebe. Na opozdilce z jiných družstev tak zbývají už jen místa na poli oseté řepkou. Jen co se zabydlíme, prozkoumáváme terén a místní areál. Celý plácek soutěže na nás budí velmi pozitivní dojem. V areálu se již pohybuje spousta lidí, kteří se baví po svém. Ještě než se setmí, rozehraje Dj diskotéku, která pak pokračuje snad až do nejrannějších hodin. My samozřejmě neděláme ostudu a snažíme se zapadnout do toho extraligového davu. Na parketě tak tančíme každý své naučené tanečky, kdo je nezná hned se přidá, protože jsou velmi jednoduché a úsměvné. Chladným vzduchem večera se linou z dřevěného baru nejrůznější kombinace vůní alkoholu či smažených jídel. Tento bujarý večírek tak každý opouští dle svých sil.

Ráno po rozednění začnou dopadat kapky vody na naše stany. To nevěstí příliš optimální podmínky na závody. Abych se však probudil a už nezabral, mi postačí zkoušení závodníků již namontovaných terčů. Ze stanu tak slyším vykládání zážitků z večera a především nestálé sklápění terče. To už ale tušíme, že bude brzo nástup, tak i my vylízáme ze stanů. Na nebi je vidět jen šedo černé mračno, naštěstí však bez deště. Trochu se protahujeme a budíme i toho posledního ospalce (Baboně). Ten nám záhy vykládá úsměvnou historku se svou srdeční záležitostí a to mobilem. Ten kdo jej již někdy viděl, tak by asi hned pochopil, proč se mu stalo to, co se mu stalo. Během dlouhého večera někde vytratil svůj telefon. To, že jej nemá, zjistil až ráno když z Vašíkového mobilu volal na své číslo. I když měl nastražený uši, kde mu bude ve stanu troubit, tak se dočkal jiné milé odpovědi. Jeho telefon vzala neznámá osoba a ptala se, kdo tam? A Martin na to: „no já, přeci majitel“. Po další domluvě pak zjistil, že jej ztratil během večera a nějaká dobrá duše mu jej nechala uschovaného v baru. Kdo viděl ten to zánovní a nepoužívaný telefon tak hned pochopí, proč jsou na světě ještě slušní lidiJ.

Do celé soutěže se přihlásilo neuvěřitelných 58 mužských a 17 ženských družstev. I z tohoto důvodu se začalo soutěžit již v 9:30. Po rychlém nástupu (nyní už i s hymnou) rozběhla své pokusy první družstva. V této soutěži jsme měli jít až jako 36. Máme tedy spoustu času se připravit na svůj pokus. Strategie byla jasná, napravit si reputaci z předešlého dne. A tak přišel náš čas ve druhém dni extraligy.

Extraligový víkend

Po vcelku povedené základně a nabrané vodě, jsme se hnali vpřed udělat lepší dojem. Mašina jako vždy pozvolna s plynem. Výstřiky na hranici 16 a 17 vteřiny. Ještě ne zcela připravení proudaři byli rozhozeni tak rychlou vodou a mytí terčů bylo na světě. Výsledný čas 18,94 určitě obecenstvo neohromil. Z tohoto útoku být nadšení určitě nemůžeme. Čekali jsme trochu lepší čas, ale takové jsou prostě závody.Po skončení mužské části stihneme ještě 5 ženských družstev. Jak se později dozvídáme, ženskou kategorii vyhrála děvčata z Chrášťan (16,48), 2. místo braly holky ze Svobody (17,13) a na třetím stupínku byly holky z domácího Radíkova (17,19). V mužské části vyhráli kluci ze Sedlatic (16,45), na druhé pozici se stejným časem umístili borci z Laviček a Petrovic (16,80). My jsme se umístili na 38. místě.

Domů jsme dorazili v neděli v 18 hodin. Utahaní, poučení a zase natěšení na další závody. Během cesty již většina dohání manko ve spánku a tak je v autě poměrně klid. Byl to těžký víkend. I v pozměněné sestavě jsme schopni běhat na solidní úrovni. Každopádně špička republiky je úplně někde jinde. My se již nyní soustředíme na okresní Grand Prix, která je pro nás prioritou, takže můžeme ten cirkus Extraliga ujistit, že nás zase chvilku neuvidí.

Jožka Čada